PREZENTACE ARCHITEKTONICKÝCH ŘÁDŮ
TOMÁŠ, PETRA, JOHANA
0.UVOD - Tomáš
Nahlídnutí do všech slohů.
1. Původní klasický řád - Řecko x Řím: Představení pana Vitruvia, jeho knihy, principy.
2. Renesance: Pokračování viz diplom- Petra
estetické principy arch. kompozice +Palladio
3. Baroko + rokoko: Johana
prehled řádů, odraz původních stylu, prolnutí,
4.Klasicismus: Johana
5.Neostyly: historismy: Petra
6.Sorela-Petra
7.USA - Tomáš
8.český Kubismus, Gočár, kubisti Johana
Marcus Vitruvius Pollio - Kniha třetí
Proporcionalita:
Symmetrie - poměový soulad, řecky analogiá
Vitruviánský člověk podle da Vinciho - hlava a ruka 1/10 těla, chodidlo 1/6 těla, obličej třetiny. Loket a hruď 1/4 těla. Člověk s roztaženejma rukama je stejně širokej jako vysokej.
Loket má 6 dlaní a 24 palců. Řekové pokládají za úplně číslo 10, řečtí matematici ale 6 nebo 8 jako 6 + 1/3*6 (a kvůli tomu chodidlu).
Kvůli chodidlu maj sloupy poměr 1/6.
Chrámy:
Základ: in antis, prostylos má řadu sloupů navíc, amfiprostylost je oboustrannej, peripteros má řadu sloupů na celym perimetru (6 x 11 sloupů).
Chrámy podle šířky mezisloupí:
Pyknostylos - mezi sloupy 3/2 šířky sloupu, systylos - mezi sloupy 2 x šířka sloupu. Diastylos - 3 x šířka, araiostyly: 4? (etruský vzor). Eustylos - nejpoužívanější, standardní rozměr 2 1/4 šířky, prostřední space je 3 šířky.
Se vzrůstající mezerou mezi sloupy se zvětšuje jejich průměr vůči výšce, jinak se zdají tenké.
araiostylos - 8 : 1
diastylos - 8 1/2 : 1
Systilos, Eustylos - 9 1/2 : 1
pyknostylos - 10 : 1
Rohové sloupy jsou o 1/50 silnější. "V čem klame oko, musí se dorovnat propočtem."
Zúžení sloupů na horní straně je o 1/6 (sloupy do 15 stop) - 1/8, (sloupy nad 40 stop). Zúžení je provedeno entazí - "vypnutím", vyboulením.
Základy, stylobat, schodiště, pódium
Nadzemní základové zdi, stereobaty, jsou o polovinu silnější než dřék sloupu u země. Pokud není pevný podklad, používají se opálené olšové, olivové nebo dubové piloty a mezi nimi násyl z dřevěného uhlí.
Rozvržení sloupů na stylobatu u peripteru: na boku dvakrát více MEZISLOUPÍ než v průčelí. Počet výšek schodů je lichý - pravou nohou na první stupeň musí být také pravou nohou na stylobat. Stupně 3/4 - 5/6 stopy. Šířky ne užší než 1 1/2 stopy. Stylobat sám je uprostřed vyboulený nahoru.
Iónský sloh
Patka: výška je polovina průměru, šířka je 1 1/2 prům. U attických patek: horní 1/4 - obloun (torus superior), zbylé 3/4 se rozdělí na poloviny, z nichž spodní je torus inferior a horní trochillos - výžlabek s pravoúhlým hraněním. u asijsko-iónské patky je její šířka zvětšením šíř. sloupu o 3/8 (? zdroj: 1/4 a 1/8).
Hlavice: délka i šířka abaku = 19/18 průměru dříku na spodním konci. Výška hlavice i se závitnicemi (volutami) polovině toho. Hlavice se usazují v jedné výškové hladině, jejich pozice tak dorovnává vyboulení stylobatu.
Epistyl (architráv): výška je 1/15 - 1/12, čím vyšší sloup tím vyšší architráv. Jeho šířka dole je rovna šířce sloupu nahoře, jeho horní šířka lícuje s dolní částí dříku. Kyma (jeho horní římsa) je vysoké 1/7 výšky epistylu a přečnívá o totéž. Potom jednotlivý uskakující pruhy v poměru 5:4:3 (shora).
Vlys je o 1/4 nižší než epistyl, ale pokud je s reliéfem tak o naopak 1/4 vyšší. Jeho kymation zase 1/7 - 1/7 v.
Nad vlysem zubořez vysoký jako prosteřdní pás epistylu, shodné vyložení. Geison víceméně to samé. Vůbec všechny přečnělky mají vyložení shodné s výškou.
Tympanon: štítové pole má zdvih 1:9 šířky korunní římsy, počítáno od okrajů kymat. Je stejně hluboko jako spodní pás epistylu. Na skloněné rovině štítového pole se zopakuje geison a na něm je okapní římsa (sima), o 1/8 vyšší než korunní římsy. V rozích jsou akrórétia stejně vysoká jako štít. pole, na hřebeni o 1/8 větší.
Všechny svislé roviny nahoře od sloupových hlavic se musí předklonit o 1/12 jejich výšky kvůli kompenzaci očního klamu. Zářezů ve sloupu je 24. Z boku okapní římsy jsou lví hlavy, na osu se sloupy a další s osami střešních desek (tegula). Vodu chrlí jen ty u sloupů.
Marcus Vitruvius Pollio - Kniha čtvrtá
Původ stavebních slohů, hlavice Korintská
Korintský sloh je napodobením panenské štíhlosti. Takže sloup je vysoký místo ideálních 1/6 šířky 1/8. Jinak je symmetrie sloupu je stejná jako u Iónského sloupu, akorát hlavice i s abakem je vysoká jako průměr dříku (iónský 1/3). Úhlopříčka abaku je dvakrát výška hlavice, tím pádem šířka abaku z čelního pohledu = sqrt(2v). Strana abaku se prohýbá dovnitř o 1/9 délky. Výška abaku je 1/7 hlavice. Zbytek je rozdělen na třetiny z nichž každou zabírá jedna vrstva listů, horní se o svůj modul dělí s volutami. Abakus má vprostřed každé strany květ. Existuje však dalších X hlavic, které čerpají z korints. nebo dórs. a mají jiné vazby.
Od epistylu nahoru je korintský sloh stavěn podle poměrových vztahů iónského nebo dórského, nemá vlastní řád.
Strop a vazba. Vývoj výzdoby kladí
O stropech toho víme málo, máme tady několik obrázků. Rozvržení triflyfů a metop vzniklo z prkýnek kryjících čela stropních trámů. Mutuly naopak vznikly z přečnívajících krokví. Proto jsou triglyfy i metopy nad osou sloupu. Zubořez je naopak obraz stropních latí.
Sloh dórský
Podle některých je nevhodné stavět chrámy v dórském stylu protože není poměrově tak skvělý jako iónský. Navíc má dórský řád fixní poměr stan triglyfu (?) a metopy (1:1), tím pádem chci-li dát větší mezery mezi sloupy, musím zvýšit celé kladí atd .. nárožní triglyfy se dávají až na samý kraj kladí, takže sousedící metopa je širší. Někdo potom zužuje koncové mezisloupí o poloviční šířku triglyfu.
Je-li průčelí dórského chrámu rozděleno na 27 modulů, průměr sloupu bude 2M, výška 14M, v hlavice 1M, šířka 2 1/6M, výška epistylu 1M, triglyfy s metopami 1 1/2M, korunní římsa 1/2 modulu, .. Nad metopami jsou dvakrát hustěji mutuly. Korunní římsa má "nos" - skotia. Okapové a korunní římsy a štítová pole je jako u Iónského stylu. Ve sloupech 20 pásků nebo 20 hran u hraněných sl.
Chrámové dveře
Dveře mohou být ve slohu dórském, iónském a attickém. Horní část korunní římsy nad nadpražím má být ve stejné výšce jako vrch hlavice sloupů (velmi vysoko?). Světlost dveřních křídel je 5/7 výšky svatyně od země ke kazetovému stropu. Spodní světlá šířka dveří je 11/24 světlé výšky. Dveře se nahoru zužují o 1/3 - 1/4 bočnice. "Rám" obíhá kymation v rozměru 1/6 tloušťky rámu (perlovec). Nad překladem vlys široký stejně jako překlad (+ perlovec),
Doric, Ionic, Corinthian, Tuscan, Composite
Nordic classicism 1910 - 30
NORDIC CLASSICISM POST AND PRE-MODERN, by Piotr Choynowski
"In the aftermath of the Great War, the youngest generation of European architects, those who survived, rebelled. Some, like Italians or Russians, embraced externism but the majority turned back to the roots, to the fountain of life of European"
Reakce na nahodilost, svévolnost a nelogičnost art noveau předtím. Volání po pravidlech, řádu. Touha po zodpovědnosti po tom, co skandinávie profitovala z války (švédové dováželi kdovíkomu ocel a norové něco dopravovali atd.). Klasická architektura jako sociální obnova.
"New architecture was in the air, and it was classical !"
přišlo to z německa od odpůrců national romanticism. Bauhaus šel za strojema, tihle za Grand Tradition.
Jako argument proti suchosti maj lidskej pokrok a to, že řádovost perfektně vyhovuje všem požadavkům. "Just consider, it is an architecture which so well gives expression to the post and beam system, a system which when applied to concrete or steel, the symbols of new world, has became the the hottest technical novelty of that era." Argument objektivní krásy, kterej bohužel ale měli v rukou i modernisti.
"Swedish grace", Norwegian and Danish joy and creativity, maestry of style.
Po čase byl severskej klasicismus jednoduše a plynule konvertovanej na modernu.
Greek revival - http://www.buffaloah.com/a/archsty/grk/index.html
Eng wiki "classical order" - http://en.wikipedia.org/wiki/Classical_order
kahn academy video - https://www.khanacademy.org/humanities/art-history/introduction-to-art-history/the-basics/v/the-classical-orders
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Five_Orders_of_Architecture
?? http://architectura.cesr.univ-tours.fr/Traite/resmatiere.asp?param=en&motmatiere=Orders
knihy: Seznam od Rykla
W. Koch – Evropská architektura *
A. Palladio -4 knihy o architektuře
Vitruvius – 10 knih o architektuře **
B. Syrový – architektura svědectví dob
B. Syrový - studijní slovníček architektonický – skripta (jen v knihovně)
B. Syrový – Architektura – )v řadě Oborové encyklopedie) 1972
Hanuš – Benešová – vývij architektury I, skripta (jen v knihovně)
Blažíček – Kropáček Slovník pojmů z dějin umění
Schubert – Architektonische Formlehre, Zurych 1907 – v knihovně FA
J.V. Mauch – Die architektonischen Ordnungen der Griechen und Römer, 6. vydání , Berlín 1896 (v knihovně FA).
Dtto, 5. vydání 1862, (též v knihovně FA)
The Classical language of architecture - john Summerson
"Canon of the Five Orders of Architecture; Rules of the Five Orders of Architecture; Vignola: an elementary treatise on architecture comprising the complete study of the five orders, with indication of their shadows and the first principles of construction; The Five Orders of Architecture according to Giacomo Barozzio of Vignola, to Which are Added the Greek Orders; and The five orders of architecture, the casting of shadows and the first principles of construction based on the system of Vignola."
Komplexní návod "howto" classical arch - The American Vignola: Guide to making classical arch, William R. Ware
http://books.google.cz/books?id=nV3eiQFnwyAC&lpg=PR13&dq=Vignola%20%22Five%20Orders%22&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
Paavilainen, Simo and Juhani Pallasmaa (eds.) (1982). Nordic Classicism 1910-1930. Helsinki: Museum of Finnish Architecture. ISBN 951-9229-21-3. (In English and Swedish)
NORDIC CLASSICISM POST AND PRE-MODERN - http://www.avoe.org/archart6.html
American neoclassicism, emergence of scyscraper - http://v5.books.elsevier.com/bookscat/samples/9780750657198/9780750657198.pdf
Stávající půdorys typického patra (1., 2., 3.):
Vlevo velký byt s pořádným obývákem a jídelnou, vpravo zase velká hala a naopak ne moc dobrá dispozice:
Nastává problém: zvýšené a snížené přízemí sice vytváří dvojitý parter, ale ani jedno z pater se nedá pořádně použít. Důvodem je nepřístupnost obého:
Dokáži si lehce představit, jak kavárna nahoře ztratí půl zákazníků, protože nikdo nechce chodit přes vstupní chodbu sharovanou s obyvateli domu a ještě k tomu do patra, aby zjistil, že ceny v kavárně mu zrovna nevyhovují. Prostě na první pohled mě to neláká, jdu jinam. Aby toho nebylo málo, kvůli schodišti uprostřed nelze sjednotit místnosti vpravo a vlevo do jednoho velkého "lounge", jako je Louvre nebo Slavia, kavárna bude malá a ještě k tomu má malé zázemí. Mám k dispozici čtyři malé prostory. Takže Malá kavárna bez vaření, vinárna ve sklepě a kadeřnictví. Nejvíc se mi líbí kadeřnictví. Zkouším osm variant onoho vstupního prostoru:
Ani jedna správná. Jedna je přece jenom nejmíň špatná, tak ji použiji:
Z řezu se dají vytlouci jisté kvality pro obě podlaží i chodník vykopáním a následným zakrytím anglického dvorku:
A jak to bude vypadat?
Uvidíme. Příště se vrátím k srovnanému parteru a uvidíme, co se dá dát na střechu. Trochu si zacvičíme s fasádou.
